Bolest holeně, zánět okostice… jak tento problém řešit?

S tímto se setkal snad každý běžec, nemusí to být až zánět okostice, ale s bolestí holeně a s bolestí způsobenou z přetížených svalů v oblasti holeně, jsou už daleko častější problémy. Řadí se dokonce na čtvrté místo běžeckých zranění.

Nejdříve to začíná přetížením svalu m. tibialis anterior intenzivní aktivitou nebo nesprávnou technikou běhu – při došlapu přes patu, při nerovném a tvrdém povrchu, při běhu ve starších botech. Je to sval, který dělá dorzální flexi a supinaci nohy. Může dojít až k peritendinitidě nebo k tendinóze. Je obalen pevnou vrstvou fascie, která při přetížení tohoto svalu může způsobovat nemalé problémy – syndrom m. tibialis anterior. Tento syndrom vzniká nejčastěji při intenzivní dlouhodobé zátěži – při dlouhé chůzi nebo při dlouhém vytrvalostním běhu, kdy dojde k ischemií svalů v předním fasciálním prostoru mezi tibií a fibulou, dochází k otoku a následně můžou svaly a nervy až nekrotizovat. (Ale to jsme už zašli až moc daleko).

Při přetížení se objevuje bolest na přední straně holeně, můžete cítit i úponovou bolest v oblasti vnitřní hrany plosky nohy nebo pod kolenem na zevní straně. V tomto svalu jsou četné a aktivní trigger pointy, sval je citlivý na pohmat a je bolestivý pohyb do dorzální flexe nohy. Pokud nebudeme tento problém ihned řešit a i nadále budeme tento sval přetěžovat a běhat např. přes patu, dojde k mikrotraumatizaci okostice holenní kosti a až k její zánětlivé reakci. Tato mikrotraumatizace je také velice častá u začínajících běžců, u sprinterů, u běžců, kteří běhají po tvrdém povrchu, nebo při běhu „skáčou“.

Pokud k těmto problémům dochází často, pak je nutné tento problém řešit komplexněji. Je nutný kineziologický rozbor, kterým zjistíme, kde je ta příčina problému a proč vlastně dochází k neustálému přetěžování těchto svalů. Je nutné se zaměřit jak na postavení pánve, tak na hluboký stabilizační systém páteře, na stav klenby nožní a stabilizátory kyčelních kloubů, především je ale potřeba upravit stereotyp běhu! Důležité je, abyste nedošlapovali přes patu, ale přes střed nohy, abyste nezvedali příliš prsty od podložky, ale naopak při stojné fázi a při odrazu je přitlačili lehce k podložce. Dále je také nutné, aby nedocházelo k dysbalanci mezi silným m. triceps surae (lýtkem) a slabým m. tibialis anterior. Při upravení stereotypu pohybu a při posílení hlubokého stabilizačního systému a stabilizátorů kloubů dolních končetin tyto problémy velice rychle odeznívají (ovšem pokud už v této oblasti nevznikl zánět).

A jak tento problém řešit?

  • Protahovat m. tibialis anterior a m. triceps surae (lýtko) a ostatní svaly dolních končetin.
  • Zároveň m. tibialis anterior posílit.
  • Ošetřovat trigger pointy – tlakem, nebo rollerem.
  • Mobilizovat jednotlivé nártní kůstky.
  • Aktivovat klenbu nožní (viz předchozí článek).
  • Stabilizovat klouby dolních končetin na balančních podložkách a bez (stojná fáze – viz předchozí článek).
  • Uvolňovat plosku nohy (viz předchozí článek)
  • Tejpovat.
  • Ošetřit flossbandam.
  • Upravit stereotyp držení těla, aktivovat hluboký stabilizační systém páteře.
  • Posílit stabilizátory kyčelních kloubů, abduktory a zevních rotátory.
  • Používat prsty v rámci opory a při odrazu.
Líbí se vám článek? Sdílejte a inspirujte vaše okolí.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

SILNÉ HAMSTRINGY, KTERÉ ZACHRÁNÍ VÁŠ BĚH.

BOLEST KYČELNÍCH KLOUBŮ A NESTABILITA PÁNVE PŘI BĚHU.

COOKIES & CREAM ŠPALDOVÝ KOLÁČ.

CVIČENÍ VE FITNESS CENTRU PO ČTYŘICÍTCE? PROČ NE?!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *