BOLEST KYČELNÍCH KLOUBŮ A NESTABILITA PÁNVE PŘI BĚHU.

Vytrvalostní běh by měl být uvolněný, přirozený, bez větších odchylek provedený tak, aby byl co nejméně energetický náročný, ale zároveň efektivní. Proto je nutné, aby běžci dbali na svůj běžecký stereotyp. Díky běžecké analýze mohou zjistit, co všechno dělají špatně, kde je největší problém a hlavní příčina bolestí. Každá fáze běhu ovlivňuje tu následující, pohyb jednoho segmentu těla ovlivňuje pohyby jiných segmentů. 

Pánev má důležitou funkci, přenáší velkou část zatížení z páteře na dolní končetiny a také z dolních končetin na páteř. Tvoří jakýsi stavební kámen pro podporu páteře. Upíná se na ni velké množství svalů, díky kterým se velice snadno řetězí jednotlivé problémy a zvýšené napětí ve svalech s trigger pointy. Při běhu musí být pánev dostatečně stabilizována, musí být kolem kyčelních kloubů vyrovnaná svalová síla mezi jednotlivými svaly. Pokud tomu tak není, pak dochází k nadměrným pohybům pánve nejčastěji v rovině frontální a tím následně ke snížení efektivity běhu a ke zvýšení energetické náročnosti. 

Nejdůležitější je stabilita pánve při stojné fázi a to nejvíce od došlapu po moment vertikály, kdy musí být dostatečně silné abduktory kyčelních kloubů a hluboký stabilizační systém, aby udrželi pánev v rovině. V momentě vertikály musí být pánev (a to její levá a pravá část) v rovině. Pokud tomu tak není a hlavní stabilizátor pánve a kyčelního kloubu m. gluteus medius je slabý, pak dochází k nadměrnému pohybu pánve ve frontální rovině a to k sešikmení pánve při stojné fázi na straně švihové dolní končetiny, dojde k nadměrné aktivitě adduktorů (a to třísel), následně k valgozitě kolenního kloubu a ke zkrácení tr. Iliotibialis na straně stojné dolní končetiny, později dochází ke zranění „běžecké koleno“ (bolest na zevní straně kolene) nebo k úponovým bolestem adduktorů (bolest na stydké kosti nebo vnitřní straně kolene). V neposlední řadě pak dochází k pronaci v hlezenním kloubu a k oploštění klenby nožní (může to být ale také přesně naopak, problémy mohou ústit z klenby nožní, to už ale záleží na pečlivě provedené diagnostice pohybu a stereotypu). Běžec může také pociťovat bolesti v oblasti hýždí, nejčastěji může jít o syndrom m. piriformis, kdy dochází k přenášení bolestí po zadní straně stehna a bolest kyčelního kloubu z důvodu prodloužené stojné fáze, během které musí kyčelní kloub absorbovat velké množství zatížení. 

Jednoduše řečeno, pokud je nestabilní jedna část dolní končetiny při stojné fázi běhu, pak se tento problém projevuje i v dalších částech biomechanického řetězce a zvyšuje se riziko zranění. Jen je důležité přijít na tu hlavní příčinu problému.

Nestabilita pánve ve stojné fázi velice přispívá ke zkrácení a k hyperaktivitě m. piriformis. Syndrom m. piriformis je velmi častým problémem nejen běžců. Nejčastěji tímto trpí lidé, kteří mají sedavé zaměstnání a následně bez většího protažení a rozcvičení jdou rovnou cvičit (nejčastěji dřepy) a běhat (nejčastěji při běhu do vrchu) a tuto aktivitu opět ukončí bez řádného protažení. Tento sval má tendenci ke zkrácení. Snaží se také pomáhat slabému m. gluteus maximus a je zapojen do většiny problémů a bolestí v bederní páteři a blokád SI skloubení. Pokud se tento sval stále zkracuje, pak jednoho dne může dojít k tomu, že díky jeho pozici začne utlačovat sedací nerv, přičemž dochází k tlaku v oblasti hýždí, kyčelního kloubu a lehké brnění v oblasti zadní strany stehna, dost často to připomíná herniaci meziobratlové ploténky, a tak velké množství pacientů jdou rovnou k neurologovi. Tento zkrácený sval také ovlivňuje vnitřní rotaci kyčelního kloubu a to jejím omezením.

Tento problém však nezůstává jen u m. piriformis, zkracují se také flexory kyčelních kloubů a následně je omezená extenze (zanožení) dolní končetiny při konečné fázi stojné fáze běhu, kdy opouští dolní končetina podložku. Tím se také prodlouží doba stojné fáze, kdy musí jednotlivé klouby každým krokem absorbovat velké množství zatížení.

Běžecké koleno, došlap, klenbu nožní a další jsme řešili v minulých příspěvcích, ale dnes jsme si to vše alespoň propojili. 

A nyní jsme opět u toho, co s tím dělat? 

  • Stabilizovat pánev.
  •  Zanalyzovat svůj běh. 
  • Posílit m. gluteus medius nejen v jeho koncentrické kontrakci, ale především v izometrické kontrakci během stojné fáze běhu – modifikace stojné fáze, jednotlivé pozice dle konceptu DNS podle Koláře.
  • Uvolnit a posílit zevní rotátory pomocí excentrické kontrakce.
  • Upravit svůj došlap.
  • Posílit hluboký stabilizační systém.
  • Ošetřit trigger pointy na zevní straně stehna, v hýždích a vnitřní straně stehna pomocí rolleru nebo tenisového míčku.
  • Po každé aktivitě se řádně protáhnout. 
View this post on Instagram

Ahoj Norsko ♥️ #norway

A post shared by Zuzana Přecechtělová (@zuzka_02) on

Autor: Zuzana Přecechtělová


Líbí se vám článek? Sdílejte a inspirujte vaše okolí.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

BOLÍ VÁS ZÁDA, NEMŮŽETE SPÁT, STÁT, PRACOVAT, SEDĚT…?

OSVĚŽUJÍCÍ AVOKÁDOVO-OKURKOVÉ GAZPACHO.

SILNÉ HAMSTRINGY, KTERÉ ZACHRÁNÍ VÁŠ BĚH.

JAK NA PEVNÉ BŘICHO A ŠTÍHLÝ PAS?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *