Ekonomika běhu se s věkem nezhoršuje

S přibývajícím věkem si pochopitelně všímáme, že časy našich běhů už holt nejsou to, co bývaly. Nevyběhneme kdejaký kopec s dřívější lehkostí a stejně jako se natahují časy na trati, tak i doba rekonvalescence svalů po tréninku se jen prodlužuje. I přesto nemusí oslavenci vyšších jubileí propadat beznaději a vzdávat svých sportovních ambicí.

Nové studie provedené na Univerzitě v New Hampshire naznačují, že běh starších atletů může pořád zůstat rychlý navzdory rostoucímu věku. Studie publikovaná v Journal of Strenth and Conditioning Research ukázala, že běžecká ekonomie těla při běhu, tedy to, jak efektivně tělo využívá kyslík při určitém tempu, se u běžců starších nijak nelišila od výsledků jejich mladších následovníků.

Jistě, obecně jsou starší běžci pomalejší než mladší konkurenti, což je také důvod, proč jsou při bězích závodníci rozřazováni do věkových kategorií. Prvotní nadšení z dobrých zpráv ovšem lehce zastiňuje další poznatek výzkumného týmu, který poukázal na fakt, že udržování tohoto hospodaření stojí starší běžce značně větší úsilí. Jejich VO2 max (ukazatel maximálního využití kyslíku – maximální aerobní aktivity) bylo výrazně nižší než u mladších kolegů a i hodnoty srdeční frekvence byly podstatně horší.  

Pro běžce po šedesátce je fyziologicky výrazně náročnější udržet krok s mladšími a běhat stejnou rychlostí, ačkoliv hodnoty maximální absorpce kyslíku jsou u nich obdobné. Jednoduše řečeno, bude to pro ně citelně těžší a bolestivější.

Při výzkumu tým spolupracoval se závodníky ženských i mužských kategorií dálkových běhů, kteří se umístili na stupních vítězů ve své věkové kategorii na velkých silničních závodech. Výzkumníci subjekty pozorování rozřadili do věkových skupin na mladé (18–39 let), ve středním věku (40–59 let) a starší (více než 60 let). U běžců pak sledovali další měřitelné faktory – sílu, dynamiku a flexibilitu, jejichž porovnání by mohlo vysvětlit, jak souvisí věk s poklesem běžeckého výkonu.

Starší běžci si oproti mladším vedli viditelně hůř ve všech třech parametrech měření, což se jeví jako onen s věkem spojený důvod poklesu výkonu. Síla, zejména tedy horní části těla, je nepostradatelným pohonem těla pro běh závodníka do kopce a také faktorem, jenž zvyšuje krokovou frekvenci. A nakonec flexibilita, konkrétně protaženost spodní části zad a hamstringů, byla měřena předklonem jedinců v sedě, kdy se svěřenci snažili dotknout špiček napnutých nohou. Protaženost zad a hamstringů totiž zásadně ovlivňuje délku kroku a krokovou frekvenci.

Tyto poznatky ale rozhodně nemají vést starší běžce k tomu, aby pověsili běhání na hřebík. Síla se běžcům s rostoucím věkem sice pomalu, ale jistě vytrácí, ovšem i to lze minimalizovat a značně zpomalit, budou-li se starší běžci cíleně věnovat i silovému tréninku. Oproti mladším sportovcům se této složce průpravy, stejně jako pravidelnému protahování, musí věnovat pečlivěji. Pokud se běžci budou vycházet z optimálně nastaveného tréninkového plánu, tak podle Timothyho Quinna nebudou mít problém sílu a dynamiku svalů udržet. „Nyní potřebujeme nastavit tréninkové programy, které budou zaměřeny na udržení síly a dynamiky, zejména pak horní poloviny těla“, říká Quinn.

Quinn, který pracoval na výzkumech v oblasti běhání, kardiovaskulární funkce u sportovců a fitness všeobecně, během své kariéry na Univerzitě v New Hampshire trvající více než dvě desetiletí doufá, že na výzkum naváže dalšími měřeními této skupiny. Spuštění dlouhodobé studie by podle něj mohlo vnést nové světlo do výzkumů zabývajících se proměnami běžeckých výkonů během stárnutí.

Líbí se vám článek? Sdílejte a inspirujte vaše okolí.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

SILNÉ HAMSTRINGY, KTERÉ ZACHRÁNÍ VÁŠ BĚH.

BOLEST KYČELNÍCH KLOUBŮ A NESTABILITA PÁNVE PŘI BĚHU.

COOKIES & CREAM ŠPALDOVÝ KOLÁČ.

CVIČENÍ VE FITNESS CENTRU PO ČTYŘICÍTCE? PROČ NE?!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *